Jdi na obsah Jdi na menu

Do kontaktu se zvířaty jsem přicházel již od malička. Pamatuji si, jak jsem byl malý a dědeček mne bral do místního kravína, kde pracoval jako zootechnik. Doma jsme vždy mívali králíky, slepice, psa či kočku.
Holubařit jsem začal někdy v třinácti letech, kdy nám otcův kamarád přinesl holubici bílého benešáka, ke které brzy přibyl bílý holoubek, po něm černí benešáci a bílí kingové. Po krátkém intermezzu s černými moravskými pštrosy, které jsem měl od svého strýce, Pavla Bartáka, jsem si v roce 1997 pořídil bílé pávíky od pana Oldřicha Sedláčka. Tím začíná má nová holubářská éra.
Krátce na to v roce 1999 vstupuji do klubu Chovatelů strukturových holubů, kde získávám nové přátele a kamarády, kteří mne učí vše kolem chovu pávíků. V této souvislosti nesmím zapomenout jmenovat především pana Vladimíra Láníka z Brna, který mi v začátku pomohl mnoha radami a pomocí a Pavla Kotašku z Tábora, který mi v začátcích pomohl chovným materiálem. V roce 2002 jsem s Vlastimilem Bílkem a Alexandrem Veselým navštívil v Německu Rudiho Fenzla a Ruperta Steubla. Tímto začíná také mé dlouholeté kamarádství s Vlastíkem Bílkem, s nímž a jeho rodinou se postupně spřátelí i moje žena Hana a později i naše dcera Katka i syn Jiří. Dohromady s Vlastikem a s dalšími přáteli Pavlem Drbou, Láďou Chlebounem a Pepíkem Kostkubou navštěvujeme holubníky německých a rakouských chovatelů – Uwe Frommoulta, Rudigera Lorenze, Wolfganga Forbriga nebo Leo Bramauera. Ze všech těchto cest přivážím posily do svého chovu. Snažíme se také navštěvovat všechny důležité, především německé výstavy holubů. V poslední době jsem několikrát navštívil země bývalé Jugoslávie a chovatele Zorana Knezevice, Arpada Fenyevesiho nebo Bozidara Spoljarice. 

Další zlom mé holubářské kariéry nastává v roce 2003, kdy poprvé navštěvuji Annual show v Hohndorfu, kterou jsem od té doby nevynechal. Poznávám se zde se spoustou německých, švýcarských, holandských, chorvatských a maďarských chovatelů pávíků. V roce 2007 vstupuji do evropské pobočky Central fantail clubu a hned při mé první aktivní účasti se svou holubicí vítězím v kategorii mladých kapratých holubic, což byl do té doby můj největší výstavní úspěch. Ten jsem vyrovnal na Annual show 2009, kdy jsem stejného úspěchu dosáhnul s mladou holubicí v barvě dun.

Můj největší holubářský úspěch se zrodil na Annual show 2010, kdy jsem na své holuby získal titul Grandchampiona a Reserve Championa.

Z dalších – tentokrát nečistokrevných zvířat máme husy, slepice, kočky, kozu nebo papouška.

Mimo aktivního chovatelství občasně dopisuji do časopisu Holubář, jsem členem výboru Chovatelů strukturových holubů, kde jsem pracoval jako pokladník. Od prosince 2010 jsem se stal jednatelem Klubu.

V roce 2010 mi byl udělen bronzový odznak Českého svazu chovatelů za zásluhy o chovatelství.

Jak je vidět mé chovatelské aktivity jsou poměrně rozsáhlé a zabírají spoustu času. Chtěl bych proto poděkovat své manželce Haně, která mne v chovatelství podporuje a toleruje.